Menu
skrolujte
01.
1922-1924
Jedním ze snů Tomáše Bati bylo pozvednout ševcovinu na řemeslo, jež se vyrábí ve stoje. Dříve se řemesla dělila na ta, při jejichž výkonu člověk stál a při kterých seděl. Ta, která byla prováděna ve stoje, byla váženější. Většina procesů při výrobě obuvi ve firmě Baťa se postupně transformovala v proces, který byl prováděn ve stoje. Pohled do dílny na výrobu kopyt.
autor fotografie Josef Macháček
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín
Přejíždějte přes fotografii
02.
1937
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 1746, poř. č. 1
03.
20. léta
Vytvoření komplexního továrního areálu, který by byl výrobně nezávislý na subdodavatelích, bylo celoživotní snahou Tomáše Bati. Když přišel s nápadem na stavbu první tovární budovy, setkal se jen s malou podporou veřejnosti. Většinou čelil kritice, že budovy jsou stejně ošklivé jako krabice na jeho boty. Za několik let se červené tovární budovy stávají symbolem národní hrdosti, prosperity a zlínské identity.
autor fotografie neznámý
Zdroj: Starý Zlín
04.
40. léta
Sebevědomí získané prací, zažít pocit hrdosti nad vlastním výkonem, vědomí si vlastní samostatnosti – tyto i mnohé další atributy byly určujícími faktory Baťovy školy práce. Chlapci a následně i děvčata ve věku 14–18 let, trávili osm hodin prací v továrně, po práci následovaly většinou dvě hodiny vzdělávání. Bydlet museli všichni studenti na internátech, a to bez ohledu na vzdálenost od města Zlín. Jen tak byl uzavřen koncept baťovské výchovy – internát – práce v továrně – vzdělání. To vedlo ke skutečnosti, že již čtrnáctiletí mladí lidé přebrali odpovědnost za svoji budoucnost. Na fotografii je zachycen učeň koželužen Jozef Krátký.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 14382, poř. č. 8
05.
1935
Co se hýbe, žije, co stojí, hnije. Jedno z baťovských hesel, které upozorňovalo na to, že firma Baťa je pokroková firma, jejímž cílem je být neustále v pohybu a postupovat kupředu a to doslova. Přestože Tomáš Baťa velmi rád podporoval ve volném čase procházky na čerstvém vzduchu, v práci bylo přikázáno využívat všech prostředků k rychlé přepravě, a to jak výrobků, tak lidí. V práci se mělo pracovat, nikoliv se procházet. Firma využívala několik způsobů vnitropodnikové dopravy – posuvné pásy, nízké nástupní vlečky, které přepravovaly lidi po areálu, výtahy, povozy apod. Na fotografii je zachycena Listerova motorová kára určená k přepravě strojů.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 941, poř. č. 1
06.
1938-1939
Propojení funkčnosti, designu a technologie bylo využíváno ve všech činnostech firmy Baťa, včetně architektury, kterou Tomáš Baťa pojal velmi koncepčně. Jan Antonín Baťa ve vizích Tomáše pokračoval. Na základě doporučení architekta Vladimíra Karfíka přistoupil na smělý plán – postavit mrakodrap. Jednalo se o technologicky jednu z nejvýznamnějších staveb ve střední Evropě. V té době nejvyšší obytnou budovu v Československu a druhou v Evropě. Na fotografii je zachycena instalace kolejnice, po které se pohyboval závěsný koš s umývačem oken. Okna na této budově bylo možné mýt pouze zvenčí.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 15029, poř. č. 4
07.
1936
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 4572, poř. č. 2
08.
1919
Tomáš Baťa velmi dobře vnímal vliv a sílu medií. Zároveň si také uvědomoval, jak velké škody mohou vzniknout, pokud je tento vliv zneužit a pokřiven například k pomluvám apod. Již v roce 1918 založil firemní noviny, jejichž hlavním cílem bylo, aby se předešlo dezinformacím. Spolupracovníci firmy dostávali oficiální zprávy přímo od šéfa. Během let se tisková činnost rozvinula v samostatné oddělení, které vydávalo desítky periodik, publikací a reklamních materiálů ročně. Fotografie zachycuje pohled do jedné z prvních sazáren firmy Baťa.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín
09.
1938
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín
10.
1933
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 1909, poř. č. 1
11.
1929
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 354, poř. č. 1
12.
nedatováno
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 14650, poř. č. 14
13.
1939
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 2327, poř. č. 1
14.
1933
Letectví bylo jediným dotovaným oborem firmy Baťa. Pro Tomáše Baťu bylo létání fascinující – zkracovalo čas strávený cestováním i čas pro přepravu zboží. Jeho idea byla využívat jej jako hlavní dopravní prostředek. Firma nejprve založila vlastní letiště přímo ve Zlíně, to bylo později přesunuto do Otrokovic. Následně byla také zahájena výroba vlastních letadel. Na fotografii jsou zachyceni mechanici otrokovického letiště u letounu Dragon.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 15466, poř. č. 18
15.
1929
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 77, poř. č. 2
16.
1934
Mladí muži – studenti Baťovy školy práce (založeno 1925). Vizí Tomáše Bati bylo vzdorovat chudobě. Nejlepší cestu spatřil v přípravě mladých lidí na život. A to skrze odborné vzdělání, vytvoření vztahu k práci a získání finanční nezávislosti. Baťova škola práce se stala během let vyhledávanou vzdělávací institucí a její absolvování prestižním. Na fotografii jsou zachyceni studenti z tehdejší Jugoslávie.
autor fotografie Josef Vaňhara
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 4533, poř. č. 1
17.
1928
Tomáš Baťa byl velkým obdivovatelem vědy, moderní techniky a inovací všeobecně. Jakýkoliv objev, který dokázal přispět k lepší životní úrovni lidstva, jej přímo fascinoval. Velmi si vážil lidí, kteří svou činností posouvali hranice techniky. Byl schopen s nimi debatovat hodiny. Na fotografii je zachycen s Františkem Křižíkem.
autor fotografie František Evják
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 67, poř. č. 2
18.
1927
Řídit město stejně jako firmu? Zdá se vám to nemožné? Tomáš Baťa se poprvé v roce 1923 ucházel o post starosty města Zlín. Zlé jazyky tvrdily, že tak činí pouze ze zištných důvodů – ovládat veřejnou správu ku prospěchu práce. Nakonec se ukázalo, že úmysl Tomáše Bati byl upřímný – podporovat rozvoj města v synergii s rozvojem potřeb firmy a zvyšovat životní úroveň obyvatel. V následujících letech byl zvolen ještě dvakrát. Fotografie dokumentuje politickou agitaci baťovců v roce 1927 poté, co komunistický kandidát Josef Keprda bodnul do zad zlínského občana Josefa Pažouta.
autor fotografie František Evják
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 820, poř. č. 2
19.
1938
Volný čas, sport, zkoušení nových trendů – toto vše patřilo k životu mladých mužů ve Zlíně. Baťova škola práce nebyla pouze o tvrdé práci a přísném režimu, byla také cestou a způsobem, jak začít objevovat různé druhy sportů, aktivit a možností trávení volného času moderním způsobem. Na fotografii je zachycen chlapec při testování kolečkových bruslí.
autor fotografie neznámý
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 6536, poř. č. 3
20.
1939
Tomáš Baťa zastával názor, že základem úspěšné práce je prostředí, ve kterém se člověk cítí příjemně a je na něj hrdý. Cílem bylo vytvořit tovární areál, který by svým vzhledem připomínal nejen průmyslnou fabriku, ale místo, které je tvůrčí, čisté a příjemné. Základem byla dokonalá péče o zeleň a čistotu. Například okna na továrních budovách se myla jednou za měsíc.
autor fotografie Josef Vaňhara
Zdroj: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 1762, poř. č. 1
Nadace Tomáše Bati © 2020